Myslím, že je fajn mít sourozence (já osobně bych za nic na světě svou sestru nevyměnila, kdybych mohla, ale tohle jí neříkejte - ještě by jí to stouplo do hlavy), ale všechno má své zápory. A tady jsou nevýhody dvojčat:
1) Lidi si nás (překvapivě) pletou. Zas tolik mi to nevadí, ale občas mě zamrzí, když zjistím, že se automaticky otáčím i na jiné jméno.
2) Jelikož většinu života chodíme všude spolu a děláme stejné věci, často narážím na problém, že skoro neumím používat já, když mluvím o tom, co jsem někdy dělala, a už automaticky říkám my. Abych pravdu řekla, celkem mě to rozčiluje, ale pracuju na tom.
3) To že vypadáme podobně nějak lidi nutí si myslet, že jsme stejné i duševně, a pak se diví, když tomu tak není. A tak nás porovnávají. A kupodivu je nikdy nenapadne, že nám to je třeba nepříjemné poslouchat, že ta druhá je chytřejší atd. Tohle asi nesnáším nejvíc a někdy mám sto chutí se dotyčného pěkně zostra zeptat, jestli náhodou taky nemá sourozence, se kterým by ho porovnávali.
Vaše
Jenny-Louise