Po táboře

26. července 2017 v 17:07 | Jenny-Louise |  Jak jde život
Tak jsem se vrátila z čtrnáctidenního tábora a zase zjistila, že, světe div se, stále ještě někde existuje splachovací záchod. A dokonce teplá sprcha!



Na táboře jsem ráda a nevadí mi absence vynálezů zpříjemňujících život, ale opravdu se nezlobím, když se můžu doma konečně pořádně vydrhnout, záchod nesmrdí jako latrína, do jídla mi nelétají vosy apod. Hlavně je ta změna prostředí strašný nezvyk - prvních pár dnů na táboře hledám na latríně splachovadlo, o dva týdny později zase zapomínám splachovat. Fajn je, že doma už konečně není služba na vaření, i když to nádobí se stále samo neuklidí, ale to je holt život.

Teď by mě, jen tak mimochodem, zajímalo, kolika lidem se podařilo přežít tábor bez jakýchkoli zranění a vzápětí se doma pořezat o padající skleničku tak, že museli na šití. No moc asi ne, co?

Po návratu domů jsem vždycky strašně líná (no dobře, to jsem vždy), protože mám pocit, že na táboře jsem pořád jen makala. A pak ještě musím vybalit! A všechno odnést do pračky, uklidit či umýt. Jo, jo, život táborníka je těžký...

Dělám si srandu. Mám to tam ráda a dokud budu moct jezdit, pojedu. I když, až budu vedoucí, bude té práce mnooohem víc.

Vaše
Jenny-Louise
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama